Po sklizni brambor může být půda unavená a ochuzená o část živin. Pokud na stejném místě plánujete další sezónu pěstovat zeleninu, není dobré nechat záhon dlouhé měsíce holý. Jednoduchým řešením je výsev zeleného hnojení neboli meziplodin, které pomáhají chránit půdu a postupně zlepšovat její vlastnosti.

Nemusíte přitom hned vozit na zahradu hnůj. Stačí vybrat vhodné rostliny, zasít je ve správnou dobu a před zimou je správně zapravit do půdy.

Proč je půda po bramborách vyčerpaná

Brambory během vegetace spotřebují poměrně velké množství živin. Kromě toho jejich pěstování znamená opakované kypření a mechanické narušování půdy.

Po sklizni proto může záhon působit unaveně, zejména pokud se na něm brambory pěstovaly několik let nebo pokud se pravidelně nedoplňovala organická hmota.

Holá půda navíc zůstává vystavena dešti, větru a erozi. Živiny se mohou vyplavovat a půdní struktura se postupně zhoršovat.

Právě zde mohou pomoci vhodné meziplodiny.

Co je zelené hnojení

Zelené hnojení je způsob, při kterém se na záhon vysévají rostliny určené především ke zlepšení půdy, nikoli ke sklizni.

Po určité době se rostliny posečou a podle druhu a podmínek se nechají na povrchu nebo se mělce zapraví do půdy. Rozkládající se rostlinná hmota se následně stává zdrojem organické hmoty.

Meziplodiny mohou pomoci:

• chránit půdu před erozí,
• omezit růst plevelů,
• podpořit půdní život,
• zlepšit strukturu půdy,
• zvýšit množství organické hmoty,
• omezit vysychání povrchu půdy.

Je však důležité zvolit správnou rostlinu podle toho, co chcete od záhonu získat.

Které zelené hnojení zasít po bramborách?

Hořčice

Hořčice patří mezi oblíbené a rychle rostoucí meziplodiny. Dokáže během relativně krátké doby vytvořit dostatek zelené hmoty a pokrýt povrch půdy.

Je vhodná především tam, kde chcete po sklizni rychle zaplnit prázdný záhon.

Pozor však na střídání plodin. Protože hořčice patří do čeledi brukvovitých, není ideální volbou před nebo po jiných brukvovitých zeleninách, například zelí, květáku nebo ředkvičkách.

Svazenka vratičolistá

Svazenka je velmi zajímavá meziplodina, která se hodí do osevního postupu s různými druhy zeleniny. Rychle vytváří zelenou hmotu a zároveň pomáhá půdu zakrýt.

Výhodou je také to, že nepatří mezi brukvovité, takže může být vhodnou volbou tam, kde je potřeba dodržovat pestřejší střídání plodin.

Pohanka

Pohanka může rychle růst a poměrně dobře pokrývat půdu. Její kořenový systém pomáhá půdu biologicky oživovat a nadzemní hmota se po posečení rozkládá.

Hodí se především pro výsevy v teplejší části sezóny. Před výsevem je ale třeba počítat s její citlivostí na mráz.

Oves

Oves je další možností pro pozdnější výsev. Dokáže vytvořit zelenou hmotu a zároveň chránit povrch půdy před nepříznivými podmínkami.

Jeho využití může být praktické zejména tam, kde už není dostatek času na pěstování náročnější meziplodiny.

A co luskoviny?

Pokud je cílem obohatit půdu o dusík, zajímavou skupinou jsou luskoviny, například vikve nebo některé druhy jetelovin.

Ty žijí v symbióze s bakteriemi, které se podílejí na poutání dusíku ze vzduchu. Po zapravení rostlinné hmoty se část živin postupně vrací do půdního systému.

Ani zde ale neplatí, že jedna rostlina automaticky nahradí veškerý hnůj nebo kompost. Výsledek závisí na množství vytvořené biomasy, půdních podmínkách i způsobu pěstování.

Jak zasít zelené hnojení po sklizni brambor

Po vyorání nebo vykopání brambor záhon nejprve zbavte větších zbytků rostlin a plevele. Povrch půdy lehce urovnejte a podle potřeby mělce nakypřete.

Semena následně rovnoměrně vysejte a lehce zapravte do půdy. Hloubka výsevu závisí na konkrétním druhu, proto je dobré řídit se doporučením na obalu osiva.

Po výsevu je důležitá dostatečná vlhkost. Pokud je půda suchá a neprší, může být nutná zálivka, aby semena vůbec vyklíčila.

Kdy zelené hnojení posekat?

Správný termín závisí na konkrétní rostlině a počasí. Obecně není nutné čekat, až meziplodina vytvoří zralá semena. Vhodnější může být posečení před kvetením nebo v době, kdy je vytvořeno dostatek zelené hmoty.

U některých druhů je třeba hlídat také riziko vysemenění. Nechcete přece, aby se z meziplodiny příští rok stal obtížný plevel.

Posečenou hmotu lze podle situace ponechat jako mulč nebo ji mělce zapravit do půdy. Při zapravování je vhodné nepřehánět to s hloubkou – rostlinné zbytky potřebují pro rozklad přístup vzduchu a půdní mikroorganismy.

Nejčastější chyba: zasít cokoli bez ohledu na osevní postup

Ne každá meziplodina je vhodná na každý záhon. Při výběru je důležité přemýšlet také o tom, co budete na daném místě pěstovat příští rok.

Pokud například plánujete pěstovat zelí, není vhodné bez rozmyslu volit brukvovité meziplodiny. Střídání čeledí pomáhá snižovat riziko přenosu některých chorob a škůdců.

Stejně důležité je zohlednit termín výsevu, rychlost růstu, mrazuvzdornost a množství zelené hmoty, které daná rostlina vytvoří.

Půda nepotřebuje vždy hnůj

Hnůj a kompost mají v zahradě své místo, ale nejsou jediným způsobem, jak pečovat o půdu. Správně zvolené zelené hnojení může být velmi užitečnou součástí dlouhodobé péče o záhony.

Nejde přitom o okamžité „vyživení“ půdy po jediném výsevu. Důležitější je pravidelně doplňovat organickou hmotu, chránit půdu a podporovat její biologickou aktivitu.

Závěr

Po sklizni brambor není nutné nechat půdu holou ani okamžitě shánět velké množství hnoje. Zelené hnojení může být jednoduchým způsobem, jak záhon přes podzim a část zimy chránit a současně postupně zlepšovat jeho vlastnosti.

Mezi možnosti patří například svazenka, hořčice, pohanka, oves nebo vhodné luskoviny. Nejlepší volba však vždy závisí na termínu výsevu, půdě a především na tom, jakou plodinu plánujete na záhonu pěstovat příští rok.

Materiál připravil redakční tým s využitím nástrojů umělé inteligence. Veškeré informace byly před publikací zkontrolovány a upraveny.